Právní úprava kácení stromů

Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí:
Novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení přináší zásadní změnu v přístupu ke kácení dřevin v soukromých zahradách. Majitel nemusí ve správním řízení žádat o povolení pokácet pouze ovocné dřeviny, které se nachází na jeho pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí ( jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň..). Zároveň Ministerstvo životního prostředí klade stále velký důraz na ochranu alejí. Vyhláška o ochraně dřevin, na základě které je zpřísněna ochrana stromořadí a díky které si majitel zahrady může na svém pozemku bez povolení kácet pouze ovocné stromy, platí od 1. listopadu 2014, od kdy nabyla zároveň účinnosti. Vyhláška je zveřejňěna ve Sbírce zákonů pod číslem 222/2014 Sb.

KÁCENÍ A PROŘEZÁVÁNÍ STROMŮ
Podmínky kácení a prořezávání stromů upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhláška č. 175/2006, kterou se provádějí některá ustanovení zmiňovaného zákona. Stromy soukromých majitelů, které nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí a mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene menší než 80 cm je možné kácet bez povolení. Regulováno zákonem je také kácení souvislých porostů keřů, kde bez povolení je možné, až do celkové plochy 40m2.  Kácení stromů a keřů na soukromých pozemcích se zpravidla provádí v období vegetačního klidu, které je obecně považováno v době od 1. října do 31. března. Toto období však není zákonem přesně stanoveno. Je však doporučováno i z toho důvodu, že v té době nehnízdí ve větvích či v dutinách stromů ptáci, kteří jsou rovněž obecně chráněni.  Zákaz úmyslného vyrušování ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat a poškozování nebo ničení jejich hnízd vychází ze směrnice EU a je zakotven v zákoně o ochraně přírody a krajiny.

PODMÍNKY KÁCENÍ STROMŮ (nejsou-li součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí ):
1.  U zdravého stromu (pokud nehrozí bezprostřední ohrožení zdraví či majetku),  který má ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene větší než 80 cm, je potřeba vyjednat si povolení od příslušného úřadu (např. Městského úřadu) pro kácení stromu. Po podání žádosti je nutné počkat na písemné rozhodnutí. Délka doby zpracování žádosti záleží na místních podmínkách (zda je nutné o kácení stromu informovat některé občanské sdružení),  obecně však úřad povolení vydá do 30 dnů. Proto je vhodné podat žádost s dostatečným předstihem.
2.  Kácení stromů a keřů z důvodů pěstebních  (obnova nebo propírka porostů), či  zdravotních (likvidace ohnisek chorob nebo škůdců), je možné bez povolení. Kácení je však potřeba písemnou formou oznámit minimálně 15 dnů předem příslušnému orgánu ochrany přírody, který má právo kácení omezit, pozastavit, nebo zakázat úplně. Zahájení kácení lze pouze v případě, že orgán ochrany přírody nezahájí v těchto 15 dnech správní řízení.
3. V případě kácení dle jiných předpisů (např. zákonné povinnosti  správců vodních toků, silnic, železnic, rozvodné sítě elektřiny apod.).
4.  Pokud je strom nemocný, což je na první pohled viditelné díky suchým větvím, napadením houbami, případně hrozí z jiného důvodu bezprostřední ohrožení značného majetku, zdraví či lidského života, není potřeba povolení vyjednávat. Je potřeba pouze do 15 dnů od pokácení stromu poslat příslušnému úřadu oznámení s přiloženými fotografiemi stromu.

Od 1.listopadu 2014 vstoupila v platnost novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (č. 222/2014 Sb.):    Novela vyhlášky č. 222/2014 Sb. o ochraně dřevin povoluje pouze kácení ovocných dřevin, rostoucích na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí, jako druh pozemku zahrada (i u rekreačních objektů a v zahrádkářských koloniích), zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní ploch se využitím pozemku zeleň. Zpřísněné pravidla ochrany stromořadí zůstávají zachovány.

PRVNÍ BLOK, OBECNÁ ČÁST:

  • Vyhláškou o ochraně dřevin platnou od 1. listopadu 2014 se provádějí  ustanovení § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Majitelé zahrad budou nadále moci kácet pouze ovocné stromy na svém pozemku bez povolení. Zároveň se i budou dodržovat pravidla ochrany stromořadí.
  • Kácení stromů však zpravidla probíhá na podzim, během vegetačního klidu.

Povolení majitelů ke kácení ovocných dřevin, pokud  nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí, nebude potřeba pro zahrady.

Vyhláška upravuje spornou definici zahrady, která se nově řídí katastrem nemovitostí a zavádí tak možnost kácet ovocné dřeviny ve všech zahradách v obci (také v rekreačních objektech, i zahrádkářských koloniích), včetně většiny nádvoří, náměstí či parků.

ZPŘÍSNĚNÍ:

  • Vyhláška nadále posiluje ochranu stromořadí a ochranu souvislých zapojených porostů dřevin přesahujících plochu 40 m2.
  • Ke kácení stromořadí nebo stromů, které jsou součástí stromořadí, a to bez ohledu na obvod jejich kmene ve výšce 130 cm nad zemí, je nutné povolení, které vydá orgán ochrany přírody.
  • Ochraně podléhají stejně jako dosud keřové porosty, nově jsou taktéž zapojené porosty dřevin s obvodem kmene menším než 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí přesahující plochu 40 m2. Tyto porosty často tvoří významný podíl zeleně ve volné krajině i v sídlech.

Stromořadí je pro účel vyhlášky definováno jako souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. O stromořadí se jedná i pokud chybí v některém úseku souvislé řady některý strom. Za stromořadí se naopak nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a v plantážích dřevin.

 

 

Comments are closed.